Na co mají nárok pečující osoby?

Pokud se rozhodnete pečovat o své blízké a současně zůstat v zaměstnání, máte právo na úpravu týdenní pracovní doby. V případě, že se budete péči věnovat na „plný úvazek“, stát vám za každý měsíc péče uhradí zdravotní pojištění. Dále se vám doba péče započítá do důchodového pojištění. Po ukončení péče můžete na úřadu práce požádat o podporu v nezaměstnanosti. Následující text se týká pečujících osob, které jsou uvedeny jako poskytovatel pomoci u příspěvku na péči, který upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Čtěte více

Jak probíhá sociální šetření u příspěvku na péči?

V rámci řízení o příspěvku na péči je nezbytné provést sociální šetření. Žadatel je podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, povinen se sociálnímu šetření podrobit. Bez provedení sociálního šetření nemůže být příspěvek na péči přiznán. Samotné sociální šetření vykonává sociální pracovník úřadu práce.

Čtěte více

Na co mají nárok osoby se sluchovým postižením?

Podle serveru helpnet.cz má Česká republika kolem půl milionu nedoslýchavých a neslyšících osob. Tento počet zahrnuje především nedoslýchavé osoby, které tvoří přibližně 5 % populace. S vadou sluchu se narodilo nebo porucha vznikla během dětství zhruba u 15 tisíc nedoslýchavých a neslyšících osob. Osoby se sluchovým postižením mohou využít některé z kompenzací uvedených níže.

Čtěte více

Kdo má nárok na parkovací průkaz?

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením je legislativně upraven v § 67 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.  Jde o modrou kartičku s vodoznakem se vzorem „lipové lístky“ a rozměry 106 a 148 mm se známým zobrazením invalidy na vozíčku. Parkovací průkaz obsahuje osobní údaje o držiteli a na zadní straně jeho fotografii.

Čtěte více

Kdo má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením?

Často se stává, že osoby, kterým Česká správa sociálního zabezpečení přiznala invalidní důchod, se domnívají, že jim vzniká nárok také na průkaz osoby se zdravotním postižením. Invalidní důchodci však byli uznáni jako osoby se zdravotním postižením pouze pro účely zákona o zaměstnanosti. Pro účely posouzení nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se vede samostatné řízení na kontaktních pracovištích úřadu práce trvající obvykle několik měsíců. Žadateli může být přiznán průkaz označený symbolem „TP“, „ZTP“ nebo „ZTP/P“.

Čtěte více

Kdo má nárok na status zdravotně znevýhodněné osoby?

Zdravotně znevýhodněné osoby nejsou invalidní, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění. Podle poznatků lékařské vědy má jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvat déle než rok. Tento stav podstatně omezuje jejich tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti.

Čtěte více

Za jakých podmínek můžeme dostat polohovací lůžko pro nepohyblivého člena rodiny, o kterého chceme pečovat doma?

Polohovací lůžko může být předepsáno a hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro domácí ošetřování jen pacientovi ze zdravotních důvodů dlouhodobě nebo trvale upoutanému na lůžku a se zvýšeným rizikem tvorby proleženin, který je schopen bezpečně sám ovládat polohovací jednotku nebo je toho schopna pečující osoba.

Čtěte více

Má praktický lékař povinnost navštívit starého prakticky nepohyblivého pacienta?

Praktický lékař má vykonat návštěvu u pacienta, který se nemůže sám dostavit a jehož zdravotní stav vyžaduje kontrolu lékařem. Druhou možností je domluvit se s lékařem na tom, že pacientovi vystaví příkaz ke zdravotnímu transportu, jestliže jeho zdravotní stav neumožňuje dopravu k lékaři běžným způsobem, bez použití dopravní zdravotní služby. Pacienta pak dopraví k lékaři a následně i od něj převozová sanitka.

Čtěte více